Čtení: Soudců 6,1-16

Kázání: Soudců 6,7-10.16

Šumperk 4. 8. 2013

Když Izraelci tak úpěli k Hospodinu kvůli Midjáncům, poslal k nim proroka, aby jim řekl: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem vás přivedl z Egypta, vyvedl jsem vás z domu otroctví. Vyprostil jsem vás z moci Egypta i z rukou všech vašich utlačovatelů. Vypudil jsem je před vámi a jejich zemi jsem dal vám. Řekl jsem vám: Já jsem Hospodin, váš Bůh. Nebojte se bohů Emorejců, v jejichž zemi sídlíte. Ale vy jste mě neuposlechli.“ …„Protože já budu s tebou, pobiješ Midjánce jako jediného muže.“

Milí přátelé v Kristu,

někdy nám příběhy z knihy Soudců připadají, že jsou až moc akční. Jsou plné bitev, válek, násilí, nenávisti k cizím národům, k pohanům. A to všechno režíruje a podporuje sám Bůh. Co to má společného s Bohem lásky, pokoje? – říkáme si možná, když příběhy čteme.

Jenže, položme otázku jinak: dovedeme si představit život bez boje? Nemyslím násilí a dobyvačné války. Myslím boj jakožto vzdor proti někomu, kdo nás ničí, námi manipuluje, kdo nás okrádá o práva a důstojnost? Myslím boj za svobodu. Dovedeme si představit, že nebudeme v životě bojovat a necháme si všechno líbit od těch tzv. „silnějších, mocnějších, uřvanějších, těch nahoře“? Já ne a ani nechci. My máme a musíme v životě bojovat. Měli bychom se to učit. A právě starozákonní příběhy nám v tom mohou být inspirací.

Celá teologie se dá shrnout do jedné věty: Bůh je láska. To platí hlavně pro Nový zákon. Myslím, že pro Starý zase platí: Bůh je svoboda. Jádrem SZ je událost vyvedení Izraelců z Egypta, zrušení otroctví a dar svobody. A k téhle události se pak spousta dalších příběhů, písní, žalmů v SZ vrací. Vrací se k ní tehdy, když se lidi dostanou do nějaké nesvobody, pod něčí nadvládu. Když ubývá víry a naděje. Je tomu tak i v dnešním příběhu o Gedeonovi.

1 Izraelci se dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích. Proto je Hospodin vydal do rukou Midjánců. – Takhle začíná každý příběh v knize Soudců. Izraelci žijí v zaslíbené Bohem darované zemi. Neodkáží v ní však žít podle Boží vůle. Dopouštějí se zlých věcí. Nedodržují Zákon, důvěřují víc jiným bohům a duchovním systémům než Pánu Bohu. A proto je Hospodin vydá vždy nějakému nepříteli, který zemi okupuje a ničí.

Žít svobodně a ve svobodě je těžké. Člověk jakoby neustále potřeboval a hledal hmatatelné jistoty. Proto se myšlenkově, citově, vnitřně zavazuje někomu nebo něčemu jinému než Bohu – modle, ideologii, většinovým trendům. Takové závazky začnou člověka časem svazovat. Myšlenkově a citově otupovat a ochočovat. Člověk postupně ztrácí vědomí vlastní svobody. Ale také vědomí zodpovědnosti za život. Svoboda je v tom, že neseme zodpovědnost za svůj život. Když ztratíme jedno, ztratíme druhé.

Když se pak takto vnitřně nesvobodných a ochočených lidí sejde víc, vzniká nesvobodná společnost. Společnost rozložená, bez hodnot a bez životní orientace.

Do takové společnosti se pak přímo nabízí, že tam vlítnou nějací Midjánci. Krvelačný rozpínavý národ, politický predátor, který si dělá, co chce, hlavně bere: ničí úrodu země, bere zvířata, přepadá a okrádá lidi, opakovaně organizuje vpády do země. 

2 Ruka Midjánců těžce dopadala na Izrael sedm let. Izrael byl zbídačen. Žili sedm let ve strachu: Izraeci si dělali před Midjnci úkryty na horách, v soutěskách, v jeskyních a na nepřístupných místech. Strach je zahnal do skrýší na nepřístupných místech. Pro Midjánce to je nejlepší pozice. Vystrašit natolik, že jim lidi raději zmizí z očí a nechají jim volné pole působnosti. My vám teď ukážeme, že máme moc, že můžeme všecko. – Strach je nejlepším nástrojem moci a ovládání.

Pořád i dnes máme co dělat s „Midjánci“. Pořád se děje vykořisťování, rabování země, okrádání o lidskou důstojnost. Pořád nám někdo ve světě i našem bezprostředním okolí ukazuje: my máme funkce a moc, my můžeme všecko. Pořád někdo zkouší, kam až může zajít v potírání lidských práv a důstojnosti. Na politické rovině nám to dokazují ti, kterým byla svěřena naše důvěra. Na osobní rovině to dokazují někteří rodiče svým dětem. Ale taky dospělé děti svým starým nemohoucím rodičům. Příkladů „midjánského chování“ (šikany) najdeme hodně.

A při tom všem se v nás rozmáhá strach. Máme strach z politických změn na domácí i světové scéně. Nerozumíme jim. Máme strach z různých skupin i jedinců. Někdy mi to připadá, že jsme i programově strašeni. Tím se stáváme dokonale manipulovatelní. Místo bytostí se svobodnou vůlí se z nás stávají loutky.

Myslím, že je tady příliš strachu. A my jsme z něj dokonale „vycukaní“. Možná taky raději zalézáme do pomyslných soutěsek, rezignujeme, mizíme „mocným“ z očí, uhýbáme. Nebojujeme. Nemáme na to už ani sílu…

3 Zbídačení Izraelci úpěli Izraelci k Hospodinu. Volali o pomoc. Hospodin k nim poslal proroka se vzkazem: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem vás přivedl z Egypta, vyvedl jsem vás z domu otroctví. Vyprostil jsem vás z moci Egypta i z rukou všech vašich utlačovatelů. Vypudil jsem je před vámi a jejich zemi jsem dal vám. Řekl jsem vám: Já jsem Hospodin, váš Bůh. Nebojte se bohů Emorejců, v jejichž zemi sídlíte. Ale vy jste mě neuposlechli.“

Hospodin upomíná na jednou darovanou svobodu: já jsem vás vyvedl z Egypta, z otroctví. Tzn.: Vy už jste dávno svobodní. Vy už dávno patříte mně, Svobodě. Ve mně a se mnou svobodu získáváte. Nemusíte se nechat spoutat bohy, modlami. Nemusíte se nechat ovládat někým, kdo vám nabízí jednoduchá rádoby spásonosná řešení na složité problémy. Nemusíte splynout s davem. Máte vlastní důstojnost. Vlastní rozum. Svobodnou vůli. Vy máte svobodu, ale vy jste si za ní nestáli a nestojíte. Zapomněli jste na mně i na ni.

4 Hospodin vyslyšel úpění lidí a povolává do boje muže Gedeona. Gedeon není odvážný ani statečný. Skovává se kdesi v lisu, mlátí pšenici, aby ho náhodou nějaký Midjánec  neviděl.

Gedeon nemá ani víru, o které bychom mohli říct, že to je pevná, silná. Když k němu přichází posel, hned si začne stěžovat: „Hospodin dělal dřív víc zázraků než dneska. Kdyby s námi byl Hospodin, tak by se nám tohle nestalo. Hospodin se dnes už neprojevuje tak viditelně jako kdysi…“ To je zvláštní: už v bibli si někdo stěžuje na nedostatek Božích zázraků.Nestěžujeme si na ně jenom my, ale už i biblické postavy.

Jak to vlastně je s těmi zázraky? Věřím, že Bůh konal a koná zázraky stejně v každé době. Zázraky se děly tenkrát a dějí se i dnes. Jde jen o to, jak se na skutečnost díváme.  Jakým zrakem hledíme. Zázrak je to, co se děje za-běžným-zrakem. Co je viditelné jedině očima víry. Otevřeným srdcem a myslí.

Gedeonova víra je podivná. Teď si stěžuje. Později bude vyžadovat od Boha znamení jako důkazy. Jakoby mu nestačilo setkání s Bohem. A nakonec, až vyhraje nad Midjánci, bude sloužit jinému božstvu.

Gedeon je co do charakteru a víry zvláštní typ. Nicméně, Bůh ho teď potřebuje a do boje proti Midjáncům si jej vybral.

5 S čím jde Gedeon do boje? Hospodin říká Gedeonovi: „Protože budu s tebou, pobiješ Midjánce jako jednoho muže.“ Protože budu s tebou. Zvítězíš ne proto, jaký jsi ty, co umíš nebo neumíš, co v tobě je nebo není. Zvítězíš proto, že já budu v boji s tebou. Ty zvítězíš proto, že já, Hospodin, jsem vítěz.

Možná nám chybí odvaha, statečnost, víra, naděje. Bůh je s námi. Na to se spolehněme. A jde s námi do našich bojů o svobodu. Jsme svobodní. Tak si za svou svobodou stůjme a bojujme za ni. Amen