Promluva při příležitosti 400 výročí BKR

12. 9. 2013 Kino Oko Šumperk

 Milí přátelé,

v těchto slavíme 400 výročí od posledního vydání BKR.

Co je BKR? Jak a proč vznikla. 

Je to bible – nejčtenější kniha na světě. Byla napsána v původních jazycích: hebrejsky a řecky. Pak se přeložila do latiny a v Evropě šířila pouze v latině. Existovaly sice nějaké překlady do češtiny, ale ty nebyly opatřeny z původních jazyků, ale z latiny. Šlo o překlad překladu. Takže význam vět, slov, poselství byl mnohdy nepřesný, různě upravovaný, někdy i takový, aby pasoval tehdejší církvi.

V 16. století vrcholí období Renesance. To znamená rozmach vzdělanosti, humanismu, estetiky, krásy těla, duše, ducha. Pro renesanční vzdělance bylo důležité heslo: ad fontes – k pramenům.

Šestnácté století je také dobou Reformace. Hnutí, které se snažilo nově formovat tehdejší církev.

V tomto dobovém klimatu vznikla i touha vydat nejčtenější knihu česky. Tak, aby její znění bylo co nejvěrnější originálu. Bylo tedy potřeba jít k pramenům. K hebrejštině, řečtině. Prozkoumávat starý svět, ve kterém byla bible sepsána (společnost, kulturu, náboženství). Pochopit tehdejší svět, kontext.

Dále bylo potřeba číst dosavadní překlady bible kriticky. – To se do té doby s biblí nedělalo. Bible byla často pojímána posvátně až magicky. Badatelský – kritický přístup nebyl obvyklý.

Badatelské překladatelské práce se ujala skupina teologů pod vedením Jana Blahoslava, vzdělaného intelektuála a kněze Jednoty bratrské. Začali bádat a překládat bibli do češtiny. Některá místa opatřili také komentáři, výkladem biblického textu, a poznámkami.

Nebylo to úplně jednoduché. Jednota bratrská byla netolerovanou církví, měla spoustu nepřátel. Takže celá práce se děla v ilegalitě, v utajení. S maximální opatrností.

Záštitu nad celým počinem poskytl Jan Starší ze Žerotína, který koupil velkou tvrz v Kralicích nad Oslavou. Tam byla tajně převezena tiskárna z Ivančic. Tam se také tiskly první výtisky BKR. Odtud se pak tajně v sudech převáželi do bratrských sborů věřícím křesťanům. Z těchto důvodů na žádném výtisku nebylo uvedeno jméno překladatele ani vydavatele.

Poprvé vydali kraličtí bible v letech 1579-1594 v 6 svazcích, dílech (Sěstidílka). Podruhé byl vydán jeden svazek – v roce 1596. V roce 1613 byla BKR vydána naposledy. Krátce na to začala Třicetiletá válka, byla nastolena rekatolizace, potlačení reformačního hnutí. Po bitvě na Bílé hoře (1620) museli protestanti odejít v Česka do exilu. Většina z nich si s sebou na cestu brala právě BKR.

 

Jaké mělo vydání BKR význam pro tehdejší církev, český národ a společnost?

Jedná o unikátní badatelské dílo. Kraličtí dbali nejen na přesnost překladu, ale také srozumitelnost biblické řeči. A v neposlední řadě jim šlo o estetiku, krásu řeči. Z literárního hlediska patří ke skvostům české literatury 16. století.

Proč to všechno?

Kraličtí byli teologové, věřící lidé. Uznávali nad sebou jedinou autoritu. Ne církev, ale Boha, o kterém se člověk dozvídá právě z Bible. A toužili po tom, aby bible byla knihou pro lidi. Knihou, která promlouvá, oslovuje, je stále živá a aktuální. Ve které člověk může najít posilu a naději do života. Byli to vědci a vzdělanci ve službách Bohu a pro lidi.

 

Co znamená bible kralická dnes? Připomínáme si 400 let od jejího posledního vydání.

Sama ji nečtu, spíš ji používám studijně. Její jazyk je sice krásný, ale pro nás zastaralý, nesrozumitelný. Vznikají stále nové překlady do češtiny.

Přesto nás BKR může inspirovat. Zmíním 4 věci.

 

1 Renesanční ad fontes, k pramenům. Je potřeba pořád se vracet k pramenům. Ke kořenům. ne samoúčelně, ale proto, abychom lépe pochopili současnost. Svůj život, sebe sama. Je potřeba kriticky nahlížet to, co se děje ve společnosti, v životě, ve světě. Nespokojit se s tím, jak se nám věci servírují. Tím hrozí, že otupíme a stane se z nás ochočené stádo. Prostě zkusme se snažit: nezůstávat na povrchu, ale jít do hloubky věcí. Tím obohatíme život svůj i druhých lidí.

 

2 S tím souvisí další věc: důraz na vzdělanost. Vzdělání se pojímá konzumně, cílem člověka je především hmotné zajištění a dobrý plat. To není špatně. Ale vzdělání má člověka vést k jeho celkové ušlechtilosti, kultivovanosti, oduševnělosti. Vzdělaný člověk usiluje o společenské hodnoty. Bez nich se společnost rozloží. Mnohdy čekáme, že nám tady někdo shora změní celkovou atmosféru v zemi. Můžeme začít každý sám u sebe.

 

3 Impulsem může být touha krásné české řeči. Ta trpí neskutečným úpadkem. Mluvíme nespisovně. Poklesle, zkratkovitě, hrubě.  Znovu by mohla ožít péče o hezkou českou mluvu.

 

4 Když psal Jan Amos Komenský z Holandska svůj Kšaft (Záveť), připomenul českému národu 6 hodnot, kterými je nutno se řídit. Jednou z těch hodnot je i Bible. Jinými slovy: pokud má společnost fungovat, měla by číst Bibli. Bible je knihou víry. Je ale taky studnicí moudrosti, lásky k pravdě. Bible vede člověka k láskyplnému životu k Bohu, ale taky k sobě sama, k druhým lidem, ke stvoření. – Je dobré číst bibli (v moderní řeči), protože nás bible proměňuje k dobrému, k dobrým věcem. K lásce. Té není nikdy dost.

 

Přála bych nám všem, aby dnešní výročí nebylo jen suchou oslavou čehosi z minulosti. Ale aby nás toto výročí BKR inspirovalo k samým dobrým věcem.