Kázání: Nový rok 2014

Izaiáš 7,4

„Zachovej klid a neboj se, neklesej na mysli kvůli těm dvěma čadícím oharkům, že hněvem plane Aramejec Resín a syn Remaljášův.“

Milí přátelé v Kristu,

Zachovej klid. Neboj se. Neklesej na mysli. – Jsem ráda, když mi tohle někdo řekne ve chvíli, kdy panikařím. Ve chvíli, kdy mám pocit, že se na mě valí něco, co nezvládnu. Když ztrácím kontrolu sama nad sebou a nad svým jednáním. Když se moje mysl zúží, zmenší tak, že nevidím z dané situace východisko. Možná to máte podobně. Je dobře, že kolem sebe máme lidi, kteří nám umí v pravou chvíli říct: zachovej klid, neboj se. A oč větší význam a váhu ta slova mají, když nám je říká sám Pán Bůh.

Zachovej klid, neboj se, neklesej na mysli. Vytrhla jsem ta slova z kontextu. Pokusím se jej přiblížit. Ta slova říká Hospodin skrze proroka Izajáše králi Achazovi. Achaz je judský král a čelí velkému politickému tlaku z různých stran. Nejmocnějším státem v té době byla Asýrie, která chce ovládnout celý svět. Proti ní se vytváří koalice v čele s aramejským králem Resínem a izraleským králem Pekachem, synem Remaljášovým. Ti získali do protiasyrské koalice už několik států a snaží se získat také Judsko a krále Achaze. Vyjednávají s Achazem, vyvíjí nátlak, vyhrožují, že jej strhnout z trůnu a dosadí místo něj jiného krále, pokud se nepřipojí.

Král Achaz ví, co všechny tyto státy dokáží. Už v minulosti spolu válčili a vždy Judsko utrpělo velké ztráty. Teď tato koalice vtrhla do Jeruzaléma a obléhá město. Z druhé strany láká Achaze ke koalici sama velká Asýrie. Ta naopak nabízí Judsku pomoc a výhodnou spolupráci. Achaz je ve dvojím ohni, neví, pro koho se rozhodnout. Je neklidný, má strach, co bude, panikaří, malomyslní…

Zachovej klid, neboj se, neklesej na mysli… říká Achazovi Hospodin. Neklesej na mysli kvůli těm dvěma čadícím oharkům, že hněvem plane král Resín a syn Remaljášův. – Neklesej na mysli kvůli někomu, kdo se tady akorát vzteká, řve, vyhrožuje, manipuluje. Říkají si mocní králové. Já, Hospodin, je nazývám: čadící oharky.

Hospodin nabízí Achazovi nový pohled na silné a mocné krále. Oni byli mocní a silní králové. Byli nebezpeční, zlí. Achaz se jich bojí a ví, proč. Hospodin je ale vidí jinak. Jako čadící oharky. Jako dva vajgly. Něco, co má už slávu za sebou. Nebo ji ve skutečnosti ani nikdy nemělo. Oharek sice může spálit, udělat puchýř, ale nerozhoří se už takovým plamenem, aby mohl zničit všechno. Ten král si myslí, že je plamen, žár, že zmůže všecko. A je rád, když ho ostatní tak vnímají, a bojí se ho. On je to ale jen čadící oharek. Toho se nemusíš bát, neklesej kvůli němu na mysli.

Je to krásná Boží ironie. Typická pro prorocké knihy. Boží ironie zaznívá často do řad politiků, mocných vládců, vojevůdců. Těch, co jsou posedlí a opilí mocí. Těch, co svým jednáním zotročují lidi, vymýšlí intriky a další války. Jsou přesvědčeni o své nedotknutelnosti a důležitosti. A tzv. prostý lid se jich bojí.

Bůh tyhle mocné vládce vidí jinak. Jsou to jenom čadící oharky. Nic víc. Ve skutečnosti nic nezmůžou.

Bůh nás učí dívat se na „mocné“ politiky střízlivě. A vůbec na všechno, čeho se bojíme a co nás žene do kouta. Někdy zbytečně. Strach nám vytváří malou mysl. Malá mysl dává klapky na oči, brání v nadhledu. Umenšuje naše sebevědomí, vědomí vlastní lidské důstojnosti. Proto potřebujeme tento prorocký, Boží ironický pohled.

Zachovej klid, neboj se, neklesej na mysli… Hospodin zve ke klidu, k odvaze, k otevřené mysli. Neříká Achazovi, ke komu se připojit. Jestli ke čtyřkoalici nebo k Asýrii. Varuje před oběma. Nedává řešení, jaký politický tah by byl nejlepší pro něj a pro celou zemi. Hospodin v této situaci nabízí Achazovi sebe. Svou náruč, vztah.

Někdy chceme poradit jasné řešení: A nebo B. Pán Bůh nás místo toho ujišťuje, že je s námi a zve nás k sobě. Nejde při tom o žádný útěk před řešením problému. To ani není možné, my musíme v životě dělat jasná rozhodnutí. Ale ne ve zmatku a neklidu. Ta bývají většinou špatná. A neměli bychom je dělat sami. Bez Pána Boha.

Pán Bůh nás však právě v tom zmatku, neklidu a malomyslnosti zve k sobě. Abychom prožili jeho blízkost, nechali se jím obejmout, milovat. Abychom se u něj mohli ztišit, vypovídat se ze svého strachu a nejistoty a odložit je u něj. Pán Bůh znovu otevírá naši malou, scvrklou mysl. Ukazuje nové možnosti a nová řešení, o kterých jsme do té doby ani netušili. Osvobozuje nás z různých otroctví a pro nové věci. A tak nás znovu staví na nohy, dodává odvahu, sebevědomí a sebedůvěru. Vlévá pokoj a klid do duše.

Jak to dopadlo s Achazem? Nepřijal pozvání od Hospodina. Nakonec se rozhodl sám. Připojil se k Asýrii. Myslel si, že s nimi má vyhráno. Dal jim všechno, co měl: palácový i chrámový poklad. V podstatě palác i chrám vykradl, aby Asýrii podplatil. Asýrie ovšem za pár let vtrhla do země a zemi několik let okupovala. Achaz se rozhodl špatně. Po něm až do současnosti řada dalších panovníků, králů, prezidentů, kteří byli pod nějakým politickým tlakem. Anebo nebyli a jenom hledali výhody pro sebe. Možná pro zemi a pro lidi. A kolikrát jsme my, voliči, volili špatně a pak byli nemile překvapení, co se v zemi dělo.

Jak se rozhodujeme? Na čí slovo dáme? O jaké jistoty se opřeme? Do čí náruče se utečeme? Možná je tento den vhodná příležitost si přiznat, jak na tom jsme. Teď odmysleme pouze ta politická rozhodnutí. Jak se v životě rozhodujeme? – Za sebe přiznávám, že ne vždycky jsem se rozhodla správně. Ne vždycky jsem se opřela o Boží slovo, ale o sebe nebo slovo někoho, kdo za to nestál. Ne vždycky jsem ustála tlak. Ne vždycky jsem se schoulila do Boží náruče, ale hledala jsem bezpečí a jistotu jinde. Společně budeme tato svá pochybení vyznávat i před večeří Páně.

Smíme své chyby vyznávat. A přesto na nich nemusíme ulpívat. Večeře Páně je událostí, kdy jsme Bohem přijati. Pán Bůh nám dává své odpuštění a otevírá před námi novou cestu.

Kéž na novou cestu, cestu nový rokem, vstoupíme s důvěrou, že po té cestě nejdeme sami.

Kdybychom se snad dostali do nějakého tlaku, zpanikařili, zmalomyslněli, dostali strach, kéž se nám všem rozezní Boží uklidnění: Zachovej klid. Neboj se. Neklesej na mysli. To, čeho se tak bojíš, je jenom čadící oharek. Já jsem s tebou a já tě nedám. Hlavu vzhůru.

Pěkný nový rok.