Bohoslužby 14. 2. 2021

Žalm 30, 3-6: Hospodine, Bože můj, k tobě jsem volal o pomoc a uzdravils mě.  4  Vyvedl jsi mě z podsvětí, Hospodine, zachovals mě při životě, abych nesestoupil v jámu.  5  Pějte žalmy Hospodinu, jeho věrní, vzdejte chválu tomu, co připomíná jeho svatost,  6  neboť jeho hněv je na okamžik, jeho přízeň však na celý život. Večer se uhostí pláč, a ráno všechno plesá

Kolekta:

Otče veškeré útěchy,
Tvůj Syn uzdravoval nemocné a dával jejich životu nový smysl.
Ve svém slitování pohleď na všechny trpící na tomto světě,
vysvoboď je ze samoty a trpkosti a daruj jim spásu a život.
Prosíme Tě o to skrze Ježíše Krista,
Tvého Syna a našeho bratra,
který s Tebou a s Duchem svatým
žije v našem středu nyní a navěky.

2 Královská 5, 1-14: Naamán, velitel vojska aramejského krále, byl u svého pána ve veliké vážnosti a oblibě, protože skrze něho dal Hospodin Aramejcům vítězství. Tento muž, udatný bohatýr, byl postižen malomocenstvím. 2  Jednou vyrazily z Aramu hordy a zajaly v izraelské zemi malé děvčátko. To sloužilo Naamánově ženě. 3  Řeklo své paní: „Kdyby se můj pán dostal k proroku, který je v Samaří, ten by ho jistě malomocenství zbavil.“ 4  Naamán to šel oznámit svému pánu: „Tak a tak mluvilo to děvče z izraelské země.“ 5  Aramejský král řekl: „Vyprav se tam a já pošlu izraelskému králi dopis.“ I šel. Vzal s sebou deset talentů stříbra a šest tisíc šekelů zlata a desatery sváteční šaty. 6  Izraelskému králi přinesl dopis: „Jakmile ti dojde tento dopis, s nímž jsem ti poslal svého služebníka Naamána, zbav ho malomocenství.“ 7  Když izraelský král dopis přečetl, roztrhl své roucho a řekl: „Jsem snad Bůh, abych rozdával smrt nebo život, že ke mně posílá někoho, abych ho zbavil malomocenství? Jen uvažte a pohleďte, že hledá proti mně záminku!“  8  Když Elíša, muž Boží, uslyšel, že izraelský král roztrhl své roucho, vzkázal králi: „Proč jsi roztrhl své roucho? Jen ať přijde ke mně. Pozná, že je v Izraeli prorok.“ 9  Naamán tedy přijel se svými koni a s vozem a zastavil u vchodu do Elíšova domu. 10  Elíša mu po poslovi vzkázal: „Jdi, omyj se sedmkrát v Jordánu a tvé tělo bude opět zdravé. Budeš čist.“ 11  Ale Naamán se rozlítil a odešel. Řekl: „Hle, říkal jsem si: ‚Zajisté ke mně vyjde, postaví se a bude vzývat jméno Hospodina, svého Boha, bude mávat rukou směrem k posvátnému místu, a tak mě zbaví malomocenství.‘ 12  Cožpak nejsou damašské řeky Abána a Parpar lepší než všechny vody izraelské? Cožpak jsem se nemohl omýt v nich, abych byl čist?“ Obrátil se a rozhořčeně odcházel. 13  Ale jeho služebníci přistoupili a domlouvali mu: „Otče, ten prorok ti řekl důležitou věc. Proč bys to neudělal? Přece ti řekl: ‚Omyj se, a budeš čist.‘“ 14  On tedy sestoupil a ponořil se sedmkrát do Jordánu podle slova muže Božího. A jeho tělo bylo opět jako tělo malého chlapce. Byl čist. 

Marek 1, 40-45: Přijde k němu malomocný a na kolenou ho prosí: „Chceš-li, můžeš mě očistit.“ 41  Ježíš se slitoval, vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, buď čist.“ 42  A hned se jeho malomocenství ztratilo a byl očištěn. 43  Ježíš mu pohrozil, poslal jej ihned pryč 44  a nařídil mu: „Ne abys někomu něco říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co Mojžíš přikázal – jim na svědectví.“ 45  On však odešel a mnoho o tom vyprávěl a rozhlašoval, takže Ježíš už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. A chodili k němu odevšad.

 

Trh s reklamou je dneska obrovský. A není divu. Pokud je alespoň jedna věc, po které každý, kdo nabízí poctivý tovar, nebo dobré služby touží je to zřejmě toto: aby se to rozkřiklo mezi lidi. Vždyť nakonec, co je lepší reklama, než spokojení zákazníci? Snad i proto nás dnes každý prodejce, každý kdo nabízí služby žádá o to, abychom později napsali někde na internet „recenzi“. A musím říct, že i já jako spotřebitel to považuji za skvělou věc. Když uvažuji o tom, že si koupím produkt, který tak úplně neznám tak první, co vyhledávám jsou recenze – nejen ty odborné, ale i ty uživatelské.

Celkem upřímně si myslím, že až na absenci masových sdělovacích prostředků to za časů Ježíše nebylo zas tak výrazně jiné. Lidé si už tenkrát mezi sebou rádi řekli, kde se co dá dobře sehnat, nakoupit, kde se dá najít dobrý učitel a případně i to, kde najít dobrého léčitele. A tak se stejně rychle roznesli zprávy o těch dobrých i o těch zlých z každého „oboru“.

I dnešní text to dokládá. Je v mnoha ohledech zajímavý. Třeba i v tom, že u Marka se jedním z prvních „misionářů“ víry v Ježíše Krista stane člověk, kterému to Ježíš sám vysloveně zakázal, a to dost jasně, když mu podle Marka dokonce pohrozil a řekl: „A ne abys někomu něco říkal“. Navíc to slůvko, které překlady většinou smířlivě překládají tak, že Ježíš někomu pohrozí, má v řečtině mnohem tvrdší význam. Mohli bychom jej spíš překládat tak, že Ježíš se na něj osopí, oboří, nebo, jak stejné sloveso překládá „21“ – že mu Ježíš vyhubuje a pošle jej pryč.

Těch důvodů proč se Ježíš brání tomu, aby o něm uzdravený muž mluvil může být spousta. Než spekulovat, řekněme si rovnou, že Marek se tím hlavním vůbec netají. Poté, co Ježíšovo vyhubování uzdravenému nepadne na úrodnou půdu přichází to, čemu se Ježíš vlastně chtěl vyhnout – ve městě se už nemůže ani ukázat a i do pustiny k němu chodí lidi odevšad – ale ne proto, aby poslouchali jeho zvěst – proto, aby je uzdravoval, aby činil zázraky. Zkrátka, lidé chtějí od Ježíše to, čím se proslavil. Stejně jako lidé dnes od slavných zpěváků očekávají, že jim zazpívají i na ulici, od lidí z IT to, že jim kdykoliv doma opraví počítač a tak dále.

Není divu, uzdravení z malomocenství, to je veliká věc, jak už nám ostatně ozřejmuje i první čtení. Když si Aramejský král žádá od Izraelského krále proroka, který by jeho Naámána uzdravil z malomocenství, považuje to Izraelský král za provokaci, ze které nemůže být nic, než válka – protože uzdravit z malomocenství nelze. Ale v prvním i druhém čtení to jednou Eliša a pak zas Ježíš zvládnou.

A taky se té reakci lidí v okolí Ježíše nelze divit. I my dnes toužíme po zázraku, chtěli bychom, aby nemoci zmizeli, anebo, alespoň, aby netrápili naše blízké. Taky si často říkáme: „Pane, kdybys chtěl, mohl bys nás uzdravit“ a taky: „Pane, kdybys chtěl, mohl by CoViD zmizet a s ním i všechny jiné nemoci které nás obírají o blízké“. Častěji ale zažíváme Boží mlčení vůči těmto našim žádostem, zdaleka kolem sebe nevidíme tolik uzdravování, kolik nám jej naservírují evangelisté. Je to snad naše chyba? Věříme snad nějak zle, nebo míň?

Jako lidé jsme tak často vystaveni Boží nepochopitelnosti. Nerozumíme a asi ani nemůžeme porozumět všem svým nedokonalostem a tomu, proč nás takto nedokonalé Bůh nechává. Ale můžeme a jsem přesvědčen že se i máme dostávat do dialogu s Bohem, doptávat se, nechat si třeba i vyhubovat, navázat s Bohem vztah, ve kterém má své místo i přiznaná rozdílnost a nepochopení.

Vyžaduje si to ovšem mnoho trpělivosti a touhy nejen mluvit, ale i naslouchat. A nejen to, vyžaduje si to také důvěru, odvahu vstoupit do neznámých vod, kterou musel nabrat i Naámán, který se divil, že se musí ponořit zrovna do Jordánu, jakokdyby řeky v jeho krajině nebyly dost dobré. Nic z toho není snadná věc. Tak to ale bývá, že o zkušenosti, které „stojí za to“ se člověk musí často snažit, že nepřicházejí samy sebou.  

Když čtu příběh Námána a příběh onoho bezejmenného malomocného z Markova evangelia, říkám si, že to je to, co bych pro mnohé ve svém okolí chtěl. Nejen to fyzické zdraví. Protože uzdravení z malomocenství vám dá mnohem víc, než fyzické zdraví. Vrátí vás do společnosti, ukončí karanténu, ve které byste museli jinak žít do konce svých dnů na zemi.

Ježíš onomu malomocnému, kterého jméno se nedozvíme říká: jdi ukaž se knězi a obětuj za své očištění JIM na svědectví. Koho myslí, když říká jim? Knežím? To spíš ne, ti uvidí svědectví už když se ukáže, že muž je očištěn. Tak tedy komu? No „jim“ – tedy, těm všem kdo tu nejsou, všem těm, kdo kterým jsi se musel vyhýbat, všem těm, kteří se tě stranili, všem jim na svědectví obětuj, aby věděli, že se ti už nemusí vyhýbat.

V tom, co Ježíš říká onomu malomocnému, tedy, už uzdravenému člověku je ještě jeden zajímavý rozpor: nemůže mluvit o tom, kdo ani jak jej uzdravil, ale uzdravení na něm má být vidět, nemá jej skrývat.

A co tedy my? Jak z toho my vlastně vyjdeme? Pro nás už rozhodně neplatí, že bychom o Ježíšovi neměli podávat dobré recenze, dělat Ježíšovi a Bohu ve světě dobrou reklamu – právě naopak. Jak teda dnes udělat Ježíšovi dobrou reklamu? Navrhoval bych – neslibujme zázraky, protože o ty Ježíšovi nešlo ani před dvěmi tisíciletími. Ale vytvářejme prostor přijetí, prostor do kterého můžou přijít i lidé všelijak zranění a jiní. Vzpomeňme na to, jak víra v Ježíše a následování Jeho učení změnilo náš život, náš postoj k sobě, k Bohu a ke světu a mluvme o tom před lidmi.

Amen

Přímluvy:

Ježíš se dotkl nemocného a uzdravil ho. S důvěrou položme před našeho Pána své prosby, aby se „dotkl“ nemocí našeho světa a uzdravil je:

  1. Prosme za nemocné, slabé a umírající a také za ty, kdo je ošetřují.
  2. Prosme o Boží pomoc s omezením vlivu nové mutace coronaviru.
  3. Prosme za obyvatele Myanmaru a tamní odpovědné představitele, aby společně usilovali o službu společnému dobru a národnímu smíření.
  4. Prosme za země, které omezují svobodu slova a lidská práva.
  5. Prosme za ty, kteří žijí stigmatizováni a vyčleněni ze společnosti.
  6. Prosme za mladé lidi, aby nalezli odvahu uzavřít plnohodnotné manželství.
  7. Prosme za nemocné členy našeho společenství a zvláště za ty, kteří nemohou přicházet mezi nás.

Dobrý Otče, ty nás očišťuješ a uzdravuješ. Pomoz nám, ať všechno, co žijeme a děláme, konáme ke tvé oslavě. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Slovo poslání:

1 Kor 9, 19-23: Jsem svoboden ode všech, ale učinil jsem se otrokem všech, abych mnohé získal. 20  Židům jsem byl židem, abych získal židy. Těm, kteří jsou pod zákonem, byl jsem pod zákonem, abych získal ty, kteří jsou pod zákonem – i když sám pod zákonem nejsem. 21  Těm, kteří jsou bez zákona, byl jsem bez zákona, abych získal ty, kteří jsou bez zákona – i když před Bohem nejsem bez zákona, neboť mým zákonem je Kristus. 22  Těm, kdo jsou slabí, stal jsem se slabým, abych získal slabé. Všem jsem se stal vším, abych získal aspoň některé. 23  Všecko to dělám pro evangelium, abych na něm měl podíl.

 

Jakub Pavlús, farář sboru