První čtení / Jan 9, 1-41

Úvodní modlitba:

Bože, ty miluješ člověka a pro naši záchranu vykonáš všechno. Dej, ať jsme otevřeni přijmout tvou pomoc a daruj nám správné vidění světa, abychom nezabloudili ve svém životě a došli k cíli, kterým jsi ty sám. Prosíme tě o to skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna a našeho bratra, který s tebou Duchem svatým žije a působí na věky věků.

Efezským 5, 8-14: I vy jste kdysi byli tmou, ale nyní vás Pán učinil světlem. Žijte proto jako děti světla – ovocem světla je vždy dobrota, spravedlnost a pravda; zkoumejte, co se líbí Pánu. Nepodílejte se na neužitečných skutcích tmy, naopak je nazývejte pravým jménem. O tom, co oni dělají potají, je odporné i jen mluvit. Když se však ty věci správně pojmenují, je jasné, oč jde. A kde se rozjasní, tam je světlo. Proto je řečeno: Probuď se, kdo spíš, vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus.

 

Světlo a tma, dobro a zlo, teplo a chlad, zdraví a nemoc, společenství a samota, život a smrt. To vše na nás v posledních dnech doléhá víc než předtím. Pomalu, ale jistě si i největší skeptici uvědomují, že pandemie, která se šíří světem je pro nás, lidi nebezpečnější než obyčejná sezonní chřipka.

Svět lidí se zpomalil, ztichl. Necestujeme tolik, co předtím, nechodíme tolik na nákupy, protože ani není kam, díváme se na sebe ponad roušky a poznat náladu toho druhého se snažíme podle jeho očí. Žijeme výrazně jinak, a to má své světlé i temné stránky.

K těm světlým stránkám zpomalení našeho světa jistě patří i to, že atmosféra, a tím nemyslím náladu, ale ovzduší, ve kterém všichni žijeme, se díky omezení dopravy výrazně pročistila. Do kanálů v Benátkách se vrací i jiný, než lidský život, dokonce i delfíny si troufnou mnohem blíže, než předtím, voda je po letech opět křišťálově čistá. Takových míst by se snad dalo dnes najít mnohem více.

Světlou stránkou věci je, že mnozí z nás, lidí, jsme se začali víc zaujímat o to, kdo žije v našem okolí, jestli nemáme blízko sebe někoho, kdo by potřeboval pomoct s nákupy, kdo si nemá s kým popovídat, doceňujeme mnohem víc práci prodavaček a prodavačů, lékařů a lékařek, sester a bratrů, policistů a policistek,  hasičů a hasiček, zkrátka a dobře všech těch, kdo v době karantény jdou každý den do práce, ve které potkají spousty lidí a často je přitom chrání jen na roušky, které si předtím doma sami ušili. Jsme víc spolu, se svými blízkými, můžeme si víc povídat, víc mlčet.

Temnější stránkou, před kterou varují psychologové je možné stoupající domácí násilí, hrozící ponorková nemoc. Děsí nás, že ještě nevíme, jak dlouho budou trvat přísná opatření a jaký budou mít ekonomický dopad, mnozí se strachují o svou práci, o své blízké z těch nejohroženějších skupin. Světem se šíří nejen pravdivé zprávy, ale také spousta dezinformací.

O to víc mi v tyto dny rezonují v uších slova které jsme slyšeli z listu efezským: „Žijte proto jako děti světla“. Už ten samotný imperativ „žijte“ je dost důležitý. Žijte – i přesto, že se teď spousta věcí mění, i přesto, že musíme omezit osobní kontakt s blízkými, je důležité žít a nejen prožívat.

Není ale jedno, jak tyto dny žijeme, protože neneseme odpovědnost jen sami za sebe, ale i za mnohé jiné. Žijte proto jako děti světla, ovocem světla je vždy dobrota, spravedlnost a pravda, tak to tam čteme dál.

V pravdě si musíme uznat, že tím, jak se lidský svět zpomalil příroda prospívá všude tam, kde už byla v kritickém stavu, že to tedy je především naše neodpovědnost, naše sobeckost a pohodlnost, co jí dostávalo celá leta na kolena. V pravdě vidíme, že nám většina lidí v našem okolí až doposud byla lhostejná. V této pravdě se ale můžeme také poučit, můžeme svůj život změnit nejen na čas karantény, můžeme ho změnit k lepšímu i trvale.

Ve spravedlnosti tovar v obchodech nevykoupíme nad rámec svých skutečných potřeb, protože víme, že jej potřebují i naši bližní. Ve spravedlnosti ale nemůžeme mlčet proti některým vážným přešlapům, ve spravedlnosti nemůžeme mlčet o tom, že v tomto čase stále chybí ochranné pomůcky pro ty nejohroženější v první linii tohoto vážného zápasu, ve spravedlnosti se musíme ozvat i proti tomu, když se někdo snaží obohatit sám sebe prodejem prodražených ochranných pomůcek, zatímco mnozí jiní tyto pomůcky doma šíjí z povlečení a oblečení a rozdávají je zdarma potřebným i zdravotníkům. Nemůžeme mlčet ne proto, žebychom toužili po nepokoji, ale proto, že když se někdo obohacuje na těchto věcech, ohrožuje tím systém veřejného pořádku a zdravotnictví, na kterém jsme všichni závislí.

Spravedlnost a pravda ale můžou leckdy i zraňovat, když postrádají dobrotu, kterou apoštol ve svém listu zmiňuje jako první. Dobrota nás nutí myslet především na lidi ve svém okolí, v dobrotě se vzájemně povzbuzujme, je to dobrota, co pomáhá v boji proti blbé náladě, přílišnému skepticismu, ale i pocitu osamělosti a neužitečnosti. V dobrotě se snažíme nepřetěžovat zdravotníky a záchranáře, v dobrotě se snažíme nepřetěžovat ani zaměstnance obchodů s nezbytným tovarem. V dobrotě se můžeme večer ve 20:00 postavit do okna, či na balkon a zatleskat všem, kdo také za nás bojují se zákeřným korona virem.

Tedy žijme tak, abychom přispěli svým životem k šíření dobroty, spravedlnosti a pravdy. Protože kde se rozjasní, tam je světlo. Nic dnes není tak nutné, abychom jako jednotlivci i jako rodiny žili jako děti světla a tak dosvědčovali svou víru.

Může se to zdát jako náročná výzva, ale věřím, že když nás k tomu Pán Bůh povolává, potom nám v tom také může a chce pomoct. Věřím, že když člověk vstane z mrtvých, když se dostane ze svého pesimizmu, když se povznese sám nad sebe a své vlastní potíže, potom mu Kristus opravdu zazáří, a že každý, kdo žije ve světle živého Krista, může sám být světlem pro tento svět. Nedejme se tedy přemoct temnotou, žijme jako děti světla.

 

Modlitba:

Náš nebeský Otče,

Ty sám nejlépe vidíš, jak se našim svétem šíří temnota strachu, smrti a beznadeje, kterou s sebou nese pandemie viru Sars-Cov-2. I my sami se občas přistihneme při temných myšlenkách.

Víme ale, že ty jsi nás učinil světlem pro tento svět. Pomoz nám, prosíme, šířit kolem sebe dobrotu, pravdu a spravedlnost. Pomoz nám být světlem pro naše blízké.

Prosíme tě také za všechny, kdo nemůžou zůstat doma a chránit se tak před nebezpečným virem. Buď jim nablízku, buď jejich štítem před zlem. Dávej, prosíme moudrost, rozvahu a odvahu všem lékařům, lékařkám, sestrám a bratrům, policistům a policistkám, hasičům a hasičkám.

Buď prosíme nablízku všem opuštěným, nemocným a umírajícím, které teď nemá kdo, nebo ani nikdo nesmí navštívit a staň se ty sám jejich světlem.

Amen.

Jakub Pavlús, farář sboru

 

Videozáznam kázání https://youtu.be/bumbBpf9htE