Bohoslužby 29. 11. 2020

Žalm 80, 18-19: Neopustíme tě už nikdy více; oživ nás, ať můžeme tvé jméno uctívat! 20 Hospodine Bože zástupů, navrať nás, rozjasni nad námi svoji tvář, buď naše záchrana!

Kolekta:

Kriste Ježíši, na tebe s nadějí čekáme.

Ty přicházíš, abys nás obdaroval svou blízkostí.

Prosíme, dej nám připravit se,

abychom v den tvého adventu ti vyšli vstříc.

Vždyť tys náš ochránce, nyní i navěky.

 

Izajáš 64, 1-9: Jako když oheň zapálí roští a vodu v hrnci uvaří, tak ať tví nepřátelé tvé jméno poznají, ať se před tebou třesou národy! 2 Jako když jsi konal své nečekané divy – sestoupils a před tebou se hory roztřásly! 3 Od věků nikdy nikdo neslyšel, nikdo svým okem neviděl, že by nějaký Bůh kromě tebe tak jednal s těmi, kdo čekají na něj. 4 Zastáváš se těch, kdo rádi žijí správně, kdo na tvých cestách myslí na tebe. Hle, rozlítil ses, že jsme stále hřešili. Můžeme snad být spaseni? 5 Všichni jsme jako někdo nečistý, všechna naše spravedlnost jak hadry té, jež krvácí.[1] Všichni vadneme jako list, jako vichrem unášeni svými vinami. 6 Nikdo tvé jméno nevzývá, nikdo se neprobouzí, po tobě nesahá, když jsi před námi skryl svou tvář a našim vinám nás vydal napospas.[2] 7 Ty jsi však, Hospodine, Otec náš, my hlína jsme a ty Tvůrce náš, tvá ruka nás všechny uhnětla. 8 Nehněvej se, Hospodine, přespříliš, nevzpomínej navěky na náš hřích. Prosíme tě, už na nás pohlédni – my všichni jsme tvůj lid! 9 Tvá svatá města jsou zpustošena, ze Sionu je pustina, Jeruzalém leží v sutinách.

Marek 13, 24-37: Dávejte tedy pozor. Všechno jsem vám řekl předem. 24 „Ve dnech po onom soužení ‚slunce se zatmí a měsíc nevydá světlo, 25 hvězdy budou padat z nebe a nebeské mocnosti se zachvějí.‘[2] 26 Tehdy spatří Syna člověka, jak přichází v oblacích s velikou mocí a slávou.[3] 27 Pošle anděly a shromáždí své vyvolené ze čtyř světových stran, od nejzazšího konce země po nejzazší konec nebe. 28 Poučte se od fíkovníku tímto podobenstvím: Když jeho větve konečně začnou rašit a nasazovat listí, víte, že léto je blízko. 29 Stejně tak, až uvidíte, jak se dějí tyto věci, vězte, že je blízko, že už je ve dveřích! 30 Amen, říkám vám, že toto pokolení nepomine, než se to všechno stane. 31 Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou. 32 Ten den a hodinu však nikdo nezná – ani andělé v nebi, ani Syn, jedině Otec. 33 Dávejte pozor, bděte.[4] Nevíte totiž, kdy ten čas přijde. 34 to, jako když člověk odešel na cestu: opustil svůj dům a svěřil správu svým služebníkům. Každému určil jeho práci a vrátnému přikázal, aby bděl. 35 Proto bděte. Nevíte totiž, kdy přijde pán domu Je – zda večer, o půlnoci, za kuropění, nebo za svítání. 36 Aby vás snad, když znenadání přijde, nenalezl spící. 37 Co říkám vám, říkám všem: Bděte.“

 

A to je vše, přátelé!“ známá hláška postavičky Bugs Bunny z dílny společnosti Looney Tunes Cartoon zní na závěr různých animovaných pohádek pro děti. Hned nato se na plátně objeví naštvané prasátko Porky a řekne: „Co, co, co, co, co jé? To mám přece, přece říct já!“

Na tento závěr animovaných pohádek jsme jako malí vždycky čekali. I když pohádka třeba nebyla nějak zábavná, co se občas taky stalo, tak závěrečný spor Bugs Bunny a prasátka Porky o poslední slovo vždycky pobavil. Snad díky tomu v mé generaci tak trochu „zlidověl“.

Ostatně, takové spory o poslední slovo to k lidskému životu tak nějak patří. Jsou mezi námi i takoví, kteří jej potřebují mít za každou cenu. Známe to z domu, z práce a ano, někdy i z církve. A nakonec, co si budeme nalhávat, o tom kdo má poslední slovo je částečně i ten dnešní evangelijní text, kterým začínáme období adventu, období kdy očekáváme nový příchod Ježíše Krista, zachránce, který bude mít poslední slovo. Mít poslední slovo, to není samo o sobě dobré, ani špatné, dost ale záleží, co to je za slovo.

Zajímavé na tomto oddíle je, když Ježíš říká „Amen, říkám vám, že toto pokolení nepomine, než se to všechno stane“. My ale víme, že ono pominulo, a nejen to jedno pokolení, ale spousta, stovky dalších pokolení pominuli a žádné z těch pokolení nezažilo příchod syna člověka s velikou mocí a slávou o kterém zde Ježíš mluví. Jak to? Plete se snad?

A víte co, třeba ano. Třeba se Ježíš v tomto odhadu plete. Vždyť pokud byl úplně člověkem, pokud se opravdu vzdal Boží slávy, aby se stal jedním z nás, lidí, pak přeci nemohl být, na rozdíl od nás stále vševědoucí. To by bylo jen divadlo, jakási Boží groteska vhodná spíš do řecko-římských bájí, kde na sebe Bohové berou lidskou podobu spíš jen z nudy. Ježíš, ten se ale stal člověkem doopravdy, nejen naoko, jak to tvrdili doketisté, z touhou po záchraně ztracených lidí, a nejen z nudy.

Platí v tom případě ty další Ježíšova slova? Věřím, že ano. Věřím, že je to Bůh, kdo má nakonec vždy poslední slovo. A věřím, že to neplatí jen jako nějaký výhled do budoucna, právě naopak! Žádné z pokolení sice nezažilo příchod syna člověka v moci a slávě, ale mnohá pokolení zažili velké dějinné zlomy, konec jedné éry a začátek něčeho nového, dějinné zlomy se zásadními dopady na celá další pokolení. I někteří z vás jste byli svědky takových zlomů, ve kterých, věříme Bůh měl poslední slovo nad některou z historických epoch. Slovo, které přineslo spravedlnost. Slovo, které bylo Boží odpovědí na modlitby v mnohém podobné té, kterou jsme četli u Izajáše: „Nehněvej se, Hospodine, přespříliš, nevzpomínej navěky na náš hřích. Prosíme tě, už na nás pohlédni – my všichni jsme tvůj lid!“

Právě ta dějinná zkušenost, že v našem světě nic netrvá věčně je v časech, jako je tento, v časech plných omezení, nejistot, strachu o sebe a blízké, v časech kdy je těžké vidět světlo na konci tunela především povzbuzením. I to Ježíšovo „Dávejte pozor, bděte“ chápu v tomto smyslu jako povzbuzení. Bděte, nenechejte se zastrašit vyhrůžkami mocných, nenechte se strhnout panikou davu ani bláhovým optimismem těch který přehlíží problémy, protože ať už je doba dobrá, nebo zlá, poslední slovo nad ní bude mít Bůh. Je to dobrá zpráva, i doba pandemie a přísných restrikcí jednou pomine, tak, jako pominuly i mnohé jiné.

My ale mezi tím máme zůstat bdělí, protože v dobrých i zlých časech máme před Bohem, který bude mít poslední slovo ve světě odpovědnost a té nás nezbavuje ani to, když se nám zdá být vzdálený. Odpovědnost za udržování Jeho stvoření, odpovědnost za zvěstování evangelia, odpovědnost za službu bližním, za to, abychom plakali s plačícími a radovali se s těmi, kdo se radují. Je „to, jako když člověk odešel na cestu: opustil svůj dům a svěřil správu svým služebníkům. Každému určil jeho práci a vrátnému přikázal, aby bděl. Proto bděte.“

Amen!

 

Přímluvná modlitba:

K jednotlivým prosbám se můžete připojit svoláním: Slyš nás, Hospodine!

Svatý Bože, Tvůj syn k nám přichází s mocí a slávou. V očekávání jeho příchodu a v upřímné pokoře Tě prosíme:

  • Buď stráží své církve. Posiluj naději, víru a lásku. Pomáhej jejím služebníkům.

Slyš nás, Hospodine

  • Veď ty, kdo stojí v čele států. Zachovej národům mír. Prosazuj spravedlnost.

Slyš nás, Hospodine

  • Uhas nepřátelství. Sklíčené potěšuj. Strádajícím pomoz.

Slyš nás, Hospodine

  • Zastaň se pronásledovaných. Vyhnancům vrať vlast. Zajatce vysvoboď.

Slyš nás, Hospodine

  • Pocestné provázej. Pokoušené posiluj. Nezkušené uč moudrosti.

Slyš nás, Hospodine

  • Ochraňuj slabé. Uzdrav nemocné. Stůj při umírajících.

Slyš nás, Hospodine

  • Chraň nás všeho zlého. Našim přátelům a blízkým žehnej. Všechny nás veď do svého království.

A vyslechni nás i když voláme společně: Otče náš

 

Požehnání:

Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí

a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny

do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.

Věrný je ten, který vás povolal, on to také učiní. Amen.

 

1Kor 1, 4-9: Stále za vás děkuji svému Bohu, totiž za to, jaké Boží milosti se vám dostalo v Kristu Ježíši: 5 byli jste v něm obohaceni v každém ohledu, každým slovem a veškerým poznáním. 6 Kristovo svědectví je mezi vámi tak pevně ustaveno, 7 že nemáte nedostatek v žádném daru, zatímco očekáváte zjevení našeho Pána Ježíše Krista. 8 Ten vás bude posilovat až do konce, aby vám v den našeho Pána Ježíše Krista nebylo co vytknout. 9 Bůh je věrný. On sám vás povolal ke společenství se svým Synem Ježíšem Kristem, naším Pánem!

 

Jakub Pavlús, farář sboru